. . .

Standartní urychlovač

                                                  20.3.2021     17.16EMT
Standartní urychlovač.          

 Tento stroj patří do nekonečné rodiny gravitačních urychlovačů, pracuje čistě na principu modulace odstředivých sil a pro svůj chod potřebuje pouze elektromotor. Od předchozího se liší v mnoha ohledech. Nemá sice tak velkou účinnost přeměny elektrické energie na tažnou sílu, jako rezonanční urychlovač, ale tím výčet jeho nedostatků končí. Mezi jeho hlavní výhody patří hlavně stabilita a regulovatelnost. Při svém chodu je necitlivý na nárazy, přetížení nebo jiné negativní vlivy. Pokud není přímo poškozen, stále dokáže produkovat tažnou sílu, což může posádce v havarovaném stroji poskytnout šanci na přežití. Je to celkem robustní stroj, který splňuje bezpečnostní požadavky pro každodenní používání. Mezi hlavní výhody ovšem patří jeho  regulovatelnost. Tah lze regulovat nejenom vektorováním ale hlavně prostou změnou otáček. Viděl bych ho jako vhodného kandidáta na pohon létajících automobilů(říkám jim autogyra, protože těch setrvačníků tam bude až až), ale i jako pomocné urychlovače pro velké lodě které budou potřebovat jemně manévrovat před dosednutím. Tento stroj je míněn především jako náhrada raketových motorů ale jinak jej lze použít v libovolných aplikacích, protože tyto stroje pracují nezávisle na okolním prostředí, tedy nejen ve vesmíru ale třeba ve vzduchu na vodě nebo i pod vodou. Je to tedy takový standartní urychlovač pro všeobecné použití.

 Fungování je založeno na ozubených kolech w1, w2 a w3 jak vidíte na skice. Tato oběžná kola jsou zcela identická, mají stejný průměr a stejný počet zubů. Oběžné kolo, označené jako w1, je pevně spojeno s rámem a kola w2(w3) kolem něho obíhají po kružnici pomocí klikové hřídele. 

 Pokud se vám nepozdává ten tvar ozubení, věřte že je to úmysl. Tento druh ozubení potřebuje jenom minimální mazání, protože tam v podstatě nedochází ke tření jako u standartního ozubení. 

V ose kola w2(w3) je potom upevněn excentricky setrvačník, který kopíruje pohyb w2(w3). Princip funkce tohoto stroje je v tom, že zatímco w2 oběhne kolem dokola w1 jednou, tak excentr1(2), napojený přímo na osu w2(w3), se během tohoto oběhu otočí dvakrát! Na skice je nakreslený v poloze jak v horní tak dolní úvrati. Těžiště excentrů je označeno hvězdičkou. Tady už vidíme, že je mezi nimi velký rozdíl. Jsou to parametry r1 a r2. Dosadíme-li je do rovnic pro výpočet odstředivých sil, dostaneme značný přebytek sil v horní oproti dolní úvrati. Ve spodní úvrati má r2 sice zápornou hodnotu, ale nemusí to tak nutně být. Stačí posunout těžiště excentrů směrem nahoru a r2 může být nulové nebo dokonce kladné. To se dá jednoduše provést tak, že do otvorů v horní části excentrů zašroubujete třeba ocelové šrouby. Tím se těžiště posune výrazně nahoru. 

 Jak vypadá celková sestava vidíte na obrázcích ve fotogalerii. Zdá se to být složitá konstrukce, ale je to způsobeno použitím osmi excentrů a jejich vložením do malého prostoru. Za provozu jsou vždy 4 excentry nahoře a 4 dole, aby se snížily vibrace ve vertikálním směru. Tak nebude nutné používat za běhu příliš velké otáčky, což zvyšuje rychlost změny regulace tahu. Všechny excentry se pohyhybují na dvou vodorovných osách v synchronním protitaktním režimu, aby se vyrušily nežádoucí síly v horizontálním směru a synchronizace je provedena jednoduše dvěma ozubenými koly. V tomto provedení bude jednotka zcela autonomní a už nevyžaduje žádné další vyvažování. Je to tedy samostatně použitelný modul. Reverzace změnou otáček zde sice není možná, ale není problém přetočit stroj na záda, tak bude změna tahu provedena v podstatě okamžitě. Životnost stroje je teoreticky neomezená. V praxi to samozřejmě bude vypadat jinak.

 Tyto stroje zásadním způsobem zjednodušují start a přistání na planetách s hustou atmosférou. Zatímco raketové stroje musí proletět atmosférou velkou rychlostí a potřebují tepelné štíty, zde taková věc není vůbec nutná. Průlet atmosférou je možno zpomalit podle potřeby aby k nějakému ohřevu nedocházelo. Bezpečnost posádky tedy bude na hodně vyšší úrovni než u raketových strojů. Také bude možno startovat či přistávat s celým strojem a opětovně ho použít pro let.

 Je to docela nová konstrukce, ale přemýšlel jsem o ni dlouho. Vzhledem k tomu, že nemám žádné výrobní prostředky, musela realizace počkat až na příchod 3D tiskárny. Tohle je opravdu vynikající věc, ovšem na přesný tisk strojírenských součástí, zejména těch ozubených kol, je naprosto nedostačující. Přesnost je prostě špatná. Chod stroje je potom nepřesný a těžkopádný. Pohon napřed obstarával motor o výkonu 500W ale stačil jej sotva roztočit. Teprve po použití motoru o výkonu 2kW se situace značně zlepšila. Stroj běžel jak má, ale produkoval velký hluk, což je indikace nepřesné výroby. 
Na druhé straně musím vyzdvihnout pevnost materiálu ST-PLA ze které byl prototyp vyroben, ta je vynikající. Rozměry neuvádím, je to zbytečné. To si musí každý vyřešit sám.

 Takže nyní všichni, kteří jste výkladu rozuměli a máte o tuto techniku zájem, máte právo tenhle vynález vyrábět a také prodávat, je to pro vaši firmu výrobní náplň na velmi dlouhou dobu, ale nemáte právo si jej nechat patentovat. Tohle právo si ponechám. Chcete-li vyrábět autogyra, motogyra, gyroboaty či jiné, měli by jste si pospíšit. A pak je tady také ten závod, kdo přistane na Marsu jako první..

 Pro úplnost uvedu příště ještě jeden typ, celkem historický, a to Proto-Gravitační motor, kterým to všechno před 30 lety začalo, a pak se posuneme v téhle technologii o úroveň výš. Jistě tušíte, že gravitační technologie nejsou jenom urychlovače.

Rudolf Kalvoda
service.senthuria@gmail.com


Webové stránky zdarma